Výprava do Sedlčan

V pondělí jsme vyrazili na plánovanou výpravu do Sedlčan, kde nás čekal dobrý oběd v jídelně místního učiliště. Po pečlivé přípravě s kompasem a mapou, vyrazili jsme směr severoseverozápad. Hned nad skanzenem na konci lesíka se objevili tři Chrosťoši, kteří nás doprovázeli celou cestu. Přinesl je pan učitel Jirka a barvy měli žlutou, modrou a šedou. Chrosťoši se vždy na někoho připnuli a takto s námi cestovali. Kdo se s Chrosťošem nechtěl tahat, mohl ho nenápadně připnout na někoho jiného. Mladou javorovou alejí jsme překonali otevřené pole a na kraji lesa udělali společnou fotku, pokochali se pohledem na Vysoký Chlumec a vyrazili dál. Když jsme prošli lesem ke kříži U Marků, přišla na řadu svačina. Všichni jsme se řádně posilnili, někteří odepnuli černé pasažéry a vyrazili jsme dál. Tentokrát jsme zabočili ostře vpravo směr východoseverovýchod, prošli jsme lesem a na jeho konci se nám na azurové obloze předvedli krkavci honící párek luňáků červených. To už jsme se přiblížili do Ústupenic kolem kterých už trasa vedla otevřenou krajinou. Míjeli jsme trnkové a šípkové keře a směřovali neomylně k cíli. Za Ústupenicemi se směr naší cesty narovnal na severovýchod a na hřebenu kopce se nám postupně otevíraly krásné výhledy do krajiny. To už jsme se kolem sjezdovky přiblížili do Sedlčan a zamířili do města. Před jídelnou se ukázalo, že dva ze tří Chrosťošů si zalezli do Jirkova batohu a třetího měla připnutého Verča. Zatímco Verča pohodlně vysekla dvacet dřepů, Jirka statečně klikoval. Čtyřicet kliků není zrovna málo a je potřeba vyjádřit respekt k Jirkovu statečnému výkonu. Pak už přišel na řadu oběd. Poo zmrzka, krátký odpočinek na autobusovém nádraží a pak svižná cesta domů. Všichni jsme dojeli ve zdraví a spokojeni s parádním výletem. Tak takové to tedy bylo ;-)