Počepice

Měl to být turistický den. Plány na pěší cestu zpět vzaly za své díky předpovědi počasí, cestu tam jsme vzdali poté, co jsme zjistili, že cesty jsou tam podmáčené, že by děti i po těch dvou kilometrech byly úplně mokré. Nakonec jsme tedy ve středu 29. června vyrazili do Počepic autobusem.

To zároveň znamenalo, že jsme tam byli dříve a na delší dobu, než jsme původně plánovali. Měli jsme mít čas tak akorát na zakoupení a slízání zmrzky a pobytí na místním hřišti. Nakonec bylo třeba vyřešit, co se dvěma hodinami, navíc před otvírací dobou. Pavel Hejhal mladší nám ale půjčil míč a golfové hole hned ráno, za což mu moc děkujeme. Strávili jsme tady příjemné dvě hodinky a pak se - právě za začínajícího deště - přesunuli na autobus zpět. Díky tomu jsme ještě ve škole měli čas na sebehodnocení, na zamyšlení, jaký ten právě končící školní rok vlastně byl.